listopad/prosinec 2016

 

Život v budoucnosti

 

Až se bude psát rok 2040...

9. třída s Mgr. Alenou Urbancovou

Jmenuji se Ester a je mi 23 let. Žiji v Evropě, v České republice. Vystudovala jsem vyšší odbornou školu, obor grafika a fotografie. V současné době pracuji pro jedno grafické studio. Náplní mé práce je přinášet lidem informace o přírodě a životě v ní prostřednictvím fotografií a také tvořit reklamní materiál související s ochranou přírody.

Celé své dětství jsem vyrůstala na vesnici v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Tehdy jsem měla možnost se setkávat s nádhernou přírodou, která v té době ještě nenesla stopy po lidských zásazích jako dnes a nebyl zde ještě tak patrný vliv globálního oteplování na naši přírodu.

Největším problémem, který si myslím, že nastal a stále se prohlubuje, je nedostatek vody v přírodě. Vzpomínám si, že v době mého dětství jedna zásobárna vody stačila pokrýt potřeby obyvatel celé naší vesnice. Ve vesnici tehdy žilo kolem tisíce obyvatel. Když mi bylo 16 let byla obec již nucena přemýšlet o vybudování další zásobárny vody, neboť v letních měsících se již začal projevovat nedostatek jak pitné, tak i užitkové vody. Lidé ve vesnici postupnou modernizací života potřebovali stále více a více vody, ať už díky svým bazénům, tak i přibývající technice v domácnostech jako jsou např. myčky, pračky atd. V současné době je již ve vesnici čerpána voda ze dvou zásobáren a už jen stěží vystačuje stále se zvyšujícím potřebám obyvatel. Toto však není jedinou příčinou, proč je vody nedostatek, hlavní příčinou je počasí. Vlivem globálního oteplování je počasí stále teplejší a sušší, srážek, ať už v podobě deště nebo sněhu, je stále méně. Nedostatek vody se projevuje i na přírodě. Louky mají tu krásně zelenou barvu, už jen v jarních měsících, potom se jejich zelená barva vytrácí a nahrazuje ji žlutá až hnědá. Také vymizely krásné luční květy, kterých bývalo na loukách tak mnoho. Dnes se vyskytují jen v některých oblastech a v mnohem menším množství. Některé druhy rostlin, které se dříve běžně na loukách vyskytovaly, už známe jen z atlasů a dříve chráněné vzácné rostliny nenajdeme v dnešní přírodě už vůbec.

Původcem celého ničení přírody je člověk se svou technikou a je to zase člověk, který v konečném důsledku zavinil i to, že se naše planeta otepluje. Člověk upřednostňuje zájmy ekonomické před zájmem o ochranu přírody, což v budoucnu jistě přinese obrovské problémy celému lidstvu. Pokud si včas neuvědomíme obrovskou důležitost zachovávat přírodu v její původní podobě a pečovat o ni tak, aby v ní mohli žít i další generace, může se stát, že i samotné lidstvo, tak jako příroda bude postupně upadat a zanikat.

- Aneta Vanďurková 9. ročník


Jmenuji se Theodor. Pocházím z Prahy. Jsem studentem 5. semestru na vysoké škole. V 9 letech jsme se s rodinou přestěhovali do Krkonoš, do Špindlerova Mlýna. Závodně se věnuji lyžovaní a vedu lyžařský kurz pro začátečníky.

S lyžováním jsem začínal v Krkonoších, ale dnes už jezdím i do zahraničí, nejčastěji do Rakouských Alp. Když si vzpomenu na své lyžařské začátky v dětství asi před deseti či patnácti roky byly zimy opravdu zimami. Alespoň dva zimní měsíce bylo v Krkonoších takové množství sněhu, že ani nebylo nutné uměle lyžařské dráhy zasněžovat. Postupem času jsou však zimy mírnější a provozovatelé lyžařských areálů a sjezdovek jsou nuceni zasněžovat umělým sněhem prakticky celou zimní sezónu. Důsledkem tohoto oteplování je postupné zkracování lyžařské sezóny, čímž se zkracuje i celková doba tréninků. Pozoruji také úbytek zájmu zejména dětí a mládeže do osmnácti let o lyžařské, ale i celkově zimní sporty.

Byl jsem se svým lyžařským oddílem na soustředění v Rakouských Alpách. Byli jsme svědky toho, že i výše položené oblasti mají stejné problémy jako my u nás v Krkonoších. Když jsme mluvili s pracovníky lyžařského střediska i oni si stěžovali na zkracování zimní sezóny a obdobně i na celkový nezájem o zimní sporty. Viděli jsme, že sníh se udrží jen na sjezdovkách jen krátce a zasněžování se musí provádět několikrát za den, což má samozřejmě i ekonomický efekt a promítá se do vyšších výdajů za pobyt lyžařů i jiných sportovců v zimních střediscích. A to také přináší kratší dobu pobytu či menší zájem o tyto pobyty. Problémem globálního oteplování by se měli zabývat vědci i vládní činitelé všech vyspělých států světa, aby se našly skutečné příčiny tohoto jevu a mohla být přijata opatření k zamezení škod vzniklých v důsledku globálních změn.

- Lukáš Uher 9. ročník


Zemědělství je jedna z nejdůležitějších věcí pro přežití. Získává se z toho veškerá potrava pro lidstvo. V roce 1940 bylo nejdůležitější, kolik měl člověk půdy. Stačilo mít krávu, pluh a rýč. Každý si obdělal svoji část půdy. Z toho dokázal uživit celou svoji rodinu. Když byl nadbytek, prodejem nebo výměnou na tom ještě vydělal. Ale lidí na planetě přibývalo, nároky na jídlo a jiné věci se měnily, zvyšovaly. Vznikal větší tlak na zemědělce. Ti však nestíhali pěstovat, obdělávat svá pole a zásobovat tak své rodiny. Proto se začalo do zemědělství protlačovat automobilizace. Postupem času krávy na polích nahradil traktor, zvířata byla chována na statcích v hromadných stádech, začala se využívat umělá hnojiva. Tím se zvýšila produktivita práce a díky tomu se vypěstovalo více produktů a bylo možné dále rozšiřovat hospodaření. Dnes se musí přizpůsobovat zájmu trhu a chovat a pěstovat podle poptávky a podle změn klimatu (sucho a záplavy…)

- Tomáš Moravčík 9. ročník

 

diplom2016 papjery krajske    diplompap01    diplompap02

logo skoly snapisem© 2017 Vydává: Školy Březová - střední odborná škola, základní škola a mateřská škola, Březová, okres Uherské Hradiště.
Šéfredaktor: MgA. Andrej Ševčík, e-mail: papjerky@gmail.com

www.zsbrezova.eu